Aktuálně

Dienstag, 3 Dezember 2019,

O úspěchu rozhoduje HLAVA!

Vetšina odborníků sledujících dění v hokeji se shodne, že nejlepší hokejisté v historii této kolektivní hry byli zvláštní, nebot dokázali být ve hře dva kroky před ostatními. Meli geniální hokejový smysl, což je výrazne oddelovalo od ostatních. Pokud budete hledat v historii nejúspešnejší hráce, zjistíte, že práve tento prvek byl pro všechny nepostradatelný.

AUTOR: JAROMÍR PYTLÍK pro časopis o NHL -  PRO HOCKEY

Výraz „hockey sense“ by se dal volně přeložit jako smysl pro hokej nebo herní myšlení či inteligence. A i když se tento výraz špatně definuje, je to jedna z věcí, kterou na lede ihned poznáte. Pro většinu je hokejové myšlení jen velice težko uchopitelná dovednost. Lidé jsou přesvědčení, že hráči hokejový smysl bud´mají, nebo ne. Přikládají tuto dovednost vrozené dispozici. Proto tvrdí, že Wayne Gretzky (nejúspešnejší hokejista všech dob) se s uměním předvídat a číst hru narodil. Jenže… Po přectení jeho autobiografie nabudete dojmu, že jeho geniální hokejový smysl se „dostavil“ spíše z posedlosti pro každý detail hry. Byl spíše výsledkem velmi intenzivní a rozmanité hry, která v něm utvořila základ pro geniální herní myšlení, kterým „Great One“ tak uchvátil.

HOCKEY SENSE LZE OVLIVNIT

gretzkyPokud o hráči řekneme, že má výborné herní myšlení, znamená to, že umí číst hru, předvídá, co se stane na ledě, umí reagovat na vzniklou situaci a úspešně ji vyřešit. Jinak se to dá ve sportovní terminologii nazvat „být ve správný čas na správném míste“ nebo to můžeme také vyjádřit slovy „mít přirozený cit pro hru“. Základním předpokladem je výborně ovládat hokejové dovednosti a umět je uplatnit ve hře. Když se podíváte na hru hráčů, kterou předvádí Jonathan Toews a Patrick Kane (oba Chicago Blackhawks), Sidney Crosby (Pittsburgh Penguins), Nicklas Bäckström (Washington Capitals) či mladík Connor McDavid (Edmonton Oilers) poznáte, že mají mnohem lepší herní inteligenci než ostatní. Je znásobena i vyšším rozvojem motorických dovedností, což zkracuje reakční čas, a rozhodování je tak mnohem jednodušší. „Hockey sense“se nesprávně charakterizuje jako soubor schopností, které nelze ovlivnit. Hokejisté se však s mimořádným hokejovým smyslem nerodí, je to dovednost, kterou lze výrazně ovlivnit. Všichni se shodují na faktu, že je to velmi duležitá soucást hokeje. Proč tedy netrávíme více času vylepšováním této klíčové dovednosti? Nabízí se jednoduchá odpověd: Málokdo ví, jak na to. Existují odborníci a specializovaní trenéři, kterí se rozvojem herního myšlení zabývají.

KREATIVITA, INTELIGENCE A TO DALŠÍ 

Hráč musí v konkrétní herní situaci dělat ve společném souladu několik věcí najednou: číst hru (předvídat), rozpoznat vzor herní situace, rychle se rozhodnout o výběru řešení a efektivně jej realizovat. To vše je úzce spjaté s psychickými procesy, které musí proběhnout ve zlomku vteřiny. Tuto dovednost ovlivnují herní zkušenosti, periferní vidění, prostorová orientace,vcítení se do herní situace, intuice. Kreativita a umění se správně a rychle rozhodnout pro konkrétní řešení a učinit jej, jsou pro hru samotnou klíčové. Je třeba si uvědomit, že hokej je kolektivní sport, kde rozhoduje přihrávka, nebotˇ hru výrazně zrychluje. Právě proto jsou hráči s vysokou herní inteligencí a uměním přihrát ceněni, jsou konstruktéry, režiséry hry. Nejvyšším stupněm „hráčství“ je umění ovlivnit hru ve svůj prospěch takovým zpusobem, že tým dominuje a vítězí.

JAK NA TO?

A jak se postupuje při zdokonalování herního myšlení? Na začátku je nutné poznat silné a slabé stránky konkrétního hráče, jeho herní návyky, správně urcit možnosti zlepšení zejména v oblasti dovedností a rozvoje pohybových schopností. Na základě takové vstupní analýzy se poté tvoří program rozvoje herní inteligence hráče ve vztahu k jeho možnostem. Uvedu jednoduché příklady: pokud je hráč velmi dobrý a rychlý bruslař, měl by mít snahu této přednosti co nejvíce využít, tedy být přímočarý, pronikat volným prostorem, nechodit přes hráče. Naopak pokud má hráč velmi šikovné ruce, dokonalou přihrávku a není tak rychlý, jeho hra bude založena spíše na rychlé kombinaci. Je řada zaručených způsobů, jak rozvíjet herní inteligenci, jedním z nejlepších, který mám oveřen praxí, je získat herní zkušenosti. Není tajemstvím, že ti nejlepší hráci hodně hráli a absolvovali velké množství utkání, nejlépe na různých postech a mnohdy i s rozdílnými rolemi v různých týmech. Dalším prostředkem, který se hodně využívá v tréninku, je hra na malém prostoru. Hokejistu nejvíce formují hry s proměnlivými podmínkami, na které musí hráči reagovat.

A LZE TO I „ODKOUKAT“

Velmi duležitá je korekce, právě proto ti nejlepší využívají specialisty, kteří poskytují dokonalou zpětnou vazbu z utkání prostřednictvím videoanalýzy. Ta pečlive sleduje hráče ve všech činnostech – zejména v pohybu, při střelbě, při vhazování, v situacích jeden proti jednomu, v herních kombinacích, v defenzivní činnosti. K rozvoji herního myšlení pomůže i sledování utkání, třeba v televizi. Skvělý způsob, jak zdokonalit hokejové myšlení, je navštívit videogalerii NHL a pracovat s tlačítkem pauzy. Sledujte ty nejlepší, jak se chovají v konkrétních situacích, a učte se od nich. Mít výborný „hockey sense“ znamená být o krok před ostatními. A nezapomente na fakt, že tajemství úspešné hry těch nejlepších hokejových hráčů i brankářů začíná i končí v hlavě.

Sonntag, 17 November 2019,

Bez výborného bruslení se dnes NEPROSADÍTE!

ilustrační foto: Sporting News
 
BEZ VÝBORNÉHO BRUSLENÍ SE DNES NEPROSADÍTE!
 
"KDO JE NEJRYCHLEJŠÍM NEBO NEJLEPŠÍM BRUSLAŘEM NHL?"
 
Má se za to, že hokej je nejrychlejším kolektivním sportem na světě. Takže nejen mnoho odborníků, možná ještě více fanoušků hledá  odpověď na otázku, kdo je nejrychlejším nebo nejlepším bruslařem NHL. Hokejovému bruslení se věnuji několik let, ale jednoznačnou odpověď nemám. Zjistil sem totiž, že při vyřčení slovních spojení „nejrychlejší bruslař, nejlepší bruslař“ má každý asi jiné představy. Odpovědi se hledají prostřednictvím specializovaných testů, srovnávacích analýz či dovednostních soutěží. Jedna taková proběhla při lednovém Utkání hvězd NHL v Los Angeles. Viděli jsme mnoho zajímavých a divácky atraktivních soutěží, ale startuje v nich pouze zlomek hráčů z NHL. Říká se, že nejlépe bruslí Finové nebo Švédi, tvrdost v osobních soubojích mají Kanaďané či Američané, šikovné ruce Rusové. Já to tak nevidím. Nemám oblíbenou zemi či tým, ke kterým vzhlížím, nemyslím si, že je dobré kopírovat nějakou cestu, byť vypadá sebelépe. Dívám se na to, jak to dělají ti „nejlepší z nejlepších“, a z toho se snažím ve svých trénincích vycházet. Musite to umět naučit konkrétního hráče a i z tohoto důvodu prezentujeme výhradně naši vlastní práci. Pěkně o tom mluvit umí dnes kde kdo...
 

Ukázka transferu dovedností u "prvního studenta" naší akademie   

Líbí se mi bruslení  Connora McDavida, „ruce“ Patricka Kanea, střela Patrika Laineho, osobní souboje v podání Sidneyho Crosbyho nebo  úspěšnost  v  koncovce Alexandra Ovečkina. Co na tom, že je každý jiné národnosti. Pokud se zaměříme  na  bruslení, v minulosti zanechali výraznou stopu Mike Gartner, Wayne Gretzky, Paul Coffey, Sergej Fjodorov, nyní na ně navazují hráči s komplexními bruslařskými dovednostmi, jakými jsou Crosby, Ovečkin, Kane či mladíci, kteří posunuli bruslařské dovednosti a rychlost  ještě na vyšší úroveň - Connor McDavid, Jack Eichel nebo Dylan Larkin. Symbolicky jsem začal výčet dlouhodobým držitelem rekordu v soutěži „nejrychlejší bruslař NHL“ a skončil mladíkem, který tento Gartnerův rekord v loňském roce překonal.

Hokejové bruslení chápeme jako komplexní dovednost, při níž hráči při svém pohybu ve hře reagují na vývoj situace a pohyb všech hráčů na ledě, čímž se dostávají do časoprostorového, ale i tělesného tlaku. Tomu pak přizpůsobují své bruslení. Každá situace je jedinečná, a proto se jedná o velmi rozmanitý soubor bruslařských dovedností. Bruslení tudíž nelze chápat izolovaně, ale v provázanosti s herním myšlením a rozhodováním v závislosti na vývoji hry, s místem, ve kterém se hráč pohybuje. Právě tento mix zvládnutých dovedností dělá z výborných bruslařů výjimečné hráče. 

Ukázka naší práce z bruslařských campů 

Pokud se zaměříme pouze na bruslení a měřitelné věci, je třeba se zamyslet nad otázkou: Co dělá nejrychlejší bruslaře skutečně těmi nejrychlejšími? Maximální nebo také koncová rychlost či spíše výbušné zrychlení? A není to náhodou kombinace obojího? Lze analyzovat zejména zrychlení a maximální rychlost, někdy také uváděnou jako koncovou. Když porovnáme tyto dva parametry, generální manažeři, odborníci, scouti a trenéři kladou větší důraz na  hbitost a zrychlení. Typickými představiteli bruslařů s vysokou maximální rychlostí jsou Carl Hagelin, Andrew Cogliano nebo Nathan MacKinnon, jedny z nejvýraznějších zrychlení mají Ovečkin, McDavid, Erik Karlsson či Taylor Hall, kteří výrazně nezaostávají ani v maximální rychlosti a tato kombinace je dělá ještě nebezpečnějšími. Pokud však chceme opravdu porovnávat a znát jednotlivé parametry bruslení, musíme je pečlivě otestovat v rovných podmínkách a zde jsem jednoznačně pro elektronicky měřené specializované testy, které rozdělují bruslařské dovednosti na menší části. Díky tomu z nich lze řadu věcí vyčíst.

Ukázka testování u profesionálních hráčů

A právě proto, kdybych si mohl od každého hráče něco vybrat, bych volil jednotlivé části takto: efektivní přímou jízdu od Jacka Eichela, oblouk a zrychlení v něm od Connora McDavida, klamavý pohyb v otevřeném bruslařském kroku, jaký umí Sidney Crosby, bruslení na malém prostoru se změnou směrů jako Patrick Kane, bruslení vzad, které předvádí Duncan Keith, hlad po kotouči a start na něj, jako má Alexandr Ovečkin, reakce v přechodech Erika Karlssona nebo laterální pohyb po modré Mikea Greena. Říkáte si „hraje se ale s pukem“, co když budeme hodnotit pohyb s vedením kotouče, není bruslení spojené s vedením kotouče ještě důležitější parametr než pohyb bez něj?

autorem textu je hlavní trenér akademie 

 

NABÍDKA VÝUKOVÝCH CAMPŮ CAMPŮ  ZDE

Donnerstag, 13 Juni 2019,

Hráči kteří změnili pohled na VEDENÍ KOTOUČE

Nájezd Forsberga, finta Granlunda a technické kousky Dacjuka  změnily pohled na vedení kotouče.

převzato z časopisu Pro Hockey,  autor Jaromír Pytlík

kanepBruslařské téma sem zakončil otázkou, zda bruslení s kotoučem není důležitější než bruslení bez něj? Většina trenérů se shoduje v klíčovém významu bruslení. Jenže… Ono je třeba jít víc do hloubky. Není to tak dlouho, co trenéři používali rčení, že hráč „má ruce, ale chybějí mu nohy“. Z mého pohledu to v drtivé většině platí obráceně. Hráči výborně bruslí, ale dáte jim puk a je „po bruslení“.

STICKHANDLING

Toto slovo se v hokejovém světě často a běžně používá, do češtiny bychom ho mohli přeložit jako ovládání hokejky nebo manipulace (práce) s ní. Na výraz „stickhandling“ nedám dopustit, neboť jsem ho použil před devíti lety v názvu svého prvního „domácího tréninkového“ videa, zachycujícího malého, tehdy pětiletého chlapce při tréninku „stickhandlingu“. A díky pozitivním ohlasům mu vděčím za to, že dnes trénuji.

VEDENÍ KOTOUČE

Proces učení techniky vedení kotouče začíná správným úchopem hokejky, základním postojem s neutrální pozicí kotouče a důrazem na periferní vidění, pokračuje driblingy, klamáním, kličkováním, krytím kotouče, příjmem přihrávky, přihráváním a končí přípravou pro zakončení. Vedení kotouče nelze chápat izolovaně, ale v provázanosti s herním myšlením a s rozhodováním v závislosti na vývoji hry, na zóně a situaci, ve které hráč vedení kotouče používá.

OD FORSBERGA KE KANEOVI

Technika vedení kotouče se do současné podoby rychle a výrazně vyvíjela, změnu způsobila netradiční řešení herních situací hráčů světové úrovně. Mezi ně řadím zejména Rusa Pavla Dacjuka, jehož „kousky“ přiváděly fanoušky k úžasu a soupeře ke vzteku. Právě díky své šikovnosti získal přezdívku „Kouzelník“. Pomyslnou štafetu šikovných rukou převzal američan Patrick Kane, jenž ukazuje ve svých videích někdy až těžko uvěřitelné věci. Jeho šikovnost se projevuje v zápasech na každém kroku. Zásadní milníky ve vývoji techniky vedení kotouče spatřuji i v legendárním blafáku Švéda Petera Forsberga na olympijských hrách 1994 v Lillehammeru či florbalové fintě z prostoru za brankou finského šikuly Mikaela Granlunda. V krytí kotouče při osobních  soubojích dlouhodobě vyniká Kanaďan Sidney Crosby a nemohu opomenout ani Jaromíra Jágra, který je v tomto ohledu též výjimečný a dokáže reagovat na trendy již desítky let.

crosbypr

TRÉNUJEME SPRÁVNĚ?

Analýza současné hry ukazuje stále více skutečností, které je potřeba zohlednit v tréninku a jsou bohužel často opomíjené. Za zamyšlení stojí několik příkladů. Lední hokej je kolektivním sportem s řadou přihrávek, vyžaduje umět pracovat v režimu „přihraj a jeď“. Přesto většina cvičení na zdokonalení této dovednosti je bez přihrávek či zpracování, a nezapadá tak do konceptu hry. Průměrná doba, kdy profesionální hráč bruslí v plné rychlosti s pukem během hry, jsou přibližně dvě sekundy, pak většinou následuje změna směru jízdy spojená se změnou rychlosti, přesto se tento fakt v tréninku málo zohledňuje. Ve hře je velice efektivní nejen zrychlení, ale i zpomalení, čímž hráč vytvoří prostor pro uskutečnění své akce či myšlenky. Hráči se s kotoučem v utkání většinou pohybují ve skluzu na obou nohách a snaží se dosáhnout co největší stability v osobních soubojích. Přesto v trénincích často převažují cvičení bez tělesného kontaktu.

HRA NA MALÉM PROSTORU, DETAILY

V současném vrcholovém hokeji převažuje hra na malém prostoru. Některé analýzy ukazují, že až dvě třetiny času zápasu hrají všichni hráči v jedné zóně a v místech s velmi vysokým „provozem“ a řadou překážek. Z toho vycházejí požadavky na co nejlepší vedení kotouče, na periferní vidění, na dokonalé manévrování s výbušnými změnami směru se snahou získat čas, prostor či jinou výhodu pro tým. Pozastavím se nad otázkou: Co odlišuje ty nejlepší hráče právě v této dovednosti? Myslím si, že je to jednoznačně práce na detailech formou individuálních tréninků, pro které si hráči najímají dovednostní specialisty. Dále nemohu opomenout jednu z nejdůležitějších věcí a tou je chuť a vůle na svých dovednostech pracovat, protože právě tato cílevědomost je výsadou výjimečných.

Dnes můžete nalézt mnoho tipů, jak své dovednosti zlepšit. Existují i důmyslné tréninkové systémy, pyšnící se výchovou těch nejtechničtějších hráčů, které mají simulovat časoprostorový tlak a vybízet k novým, překvapivým řešením. Za mě je nejdokonalejším tréninkem kombinace individuálního tréninku s nácvikem detailů a hrou na malém prostoru, která nás nutí číst hru, reagovat, kombinovat, herně myslet. K tomu však potřebujete kvalitní tréninkovou skupinu či tým. Bez šikovných rukou se rozdíloví hráči neobejdou, díky nim jsou úspěšní, přehrávají soupeře, dávají góly…

Donnerstag, 23 Mai 2019,

STŘELBA A ZAKONČENÍ – dovednosti které rozhodují!

Pokud se zeptáte milovníků hokeje, co je na něm nejvíce baví, většina odpoví, že góly.

steen2 fantasy hockey whats the point man 1

Hráči, kteří je střílejí, jsou cenění a slavní. V mnoha případech je počet vstřelených branek i jednou z nejdůležitějších proměnných určujících výši kontraktu konkrétního hráče. Kvůli tomu se snaží trenéři a hráči porozumět zákonitostem zakončení, jednotlivé části analyzují a zaměřují se na ně v tréninku.

Začneme jednoduchým trenérským rčením „není ranky, není branky“. Existují hráči, kteří usilovně pracují na své střele a zakončení, ale neuvědomují si důležitou skutečnost, že je třeba se nejprve do střelecké pozice (šance) dostat. Ze statistik vyplývá, že ti nejpilnější střelci většinou často skórují. Není náhoda, že mezi nejčastější střelce NHL v sezoně 2016/17 patří Brent Burns ze San Jose Sharks, Alexandr Ovečkin z Washington Capitals, Tyler Seguin z Dallas Stars, chicagský Patrick Kane či Vladimir Tarasenko ze St. Louis Blues. Platí, že mezi četností střelby a vstřelenými góly existuje určitá úměra. I díky tomu posunul Brent Burns hranici branek vstřelených obráncem hodně vysoko.

locationMÍSTO ZAKONČENÍ

Ideální prostor pro zakončení závisí na tom, zda se jedná o praváka, nebo leváka, jaký má dominantní druh střelby. Každý hráč by měl znát své "nej“ místečko pro zakončení a měl by se jej snažit v zápase využívat. Kombinace vhodných míst s různými druhy střelby jsou klíčem k úspěchu těch nejlepších. Oblíbené místo Patrika Laineho z Winnipeg Jets je na vrcholu levého kruhu, Alexandr Ovečkin s oblibou využívá podobného místa, avšak posunutého mírně k brance, naopak Steven Stamkos z Tampa Bay Lightning poslední dobou vyhledává zrcadlově obráceně kruh pravý.

alexander steenTECHNIKA STŘELBY

Druhy střel se postupně vyvíjely s hrou a řeší zakončení v různých herních situacích. V NHL používají hráči různé druhy střelby a pro lepší názornost spojím každý druh s hráčem, který je typickým představitelem. Dokonalou střelu zápěstím (švihem) má Alexandr Ovečkin, střelbě bekhendem dominuje Sidney Crosby z Pittsburgh Penguins, golfovým úderem montrealský Shea Weber, příklepem například Vladimir Tarasenko a „střelám z první“ Steven Stamkos. Dle poznatků z praxe je vidět, že hráči nemají správné základy.Většinou si hráči osvojí velmi dobře techniku, ale pouze jednoho druhu, kterou většinou používají. Pokud jim cíleně měníme způsob střelby, mají velké problémy a to zejména u střelby backhandem, tečování, dorážení a rychlé střelby bez přípravy. 

Stamkos1RYCHLOST, POHOTOVOST STŘELBY

Dalším důležitým parametrem je pohotovost - rychlost střelby, ne ve smyslu razance, ale pohotovosti a rychlé přípravy. Z praxe je patrné, že právě tento prvek výrazně zvyšuje šanci na vstřelení branky. S touto částí se hráči velice málo setkávají v tréninku, a proto jim moc nešla! Všichni střílejí přesně v pomalém pohybu s přípravou se zadriblováním , odbouráte dribling, přidáte parametr rychlost a je po přesnosti... Dalším faktorem je skutečnos že většina střeleckých cvičení se dělá spíše s vedením kotouče a ne se zpracováním, zkuste hráčovi nahrát malinko dopředu, dozadu nebo na nohy... 

accuraccy shootingPŘESNOST STŘELY

Patří mezi rozhodující parametry. Zjistil jsem, že hráči dobře trefují pouze některou část branky, s jinými místy mají problémy. Většina hráčů se snaží trénovat přesnost na suchu ze stojícího puku. Je to tak správně? Nebylo by efektivnější spojit střelbu s jinou předchozí činností? A nezmění postavení na bruslích takovým způsobem koordinaci, že je po přesnosti? Ti nejlepší střelci pilují přesnost střelby v pohybu a na ledě, ať už je to Sidney Crosby, torontský Auston Matthews či Connor McDavid z Edmonton Oilers, jejichž nápaditá tréninková videa můžete nalézt na internetu. Nejdůležitějšímu parametru střelby je důležité věnovat velkou pozornost, protože bez tohoto parametru nemůže být střela gólová! 

Super skills CharaRAZANCE STŘELY

Razance střelby je parametr, který se v praxi velmi podceňuje. Je třeba si uvědomit, že právě tento parametr ubírá brankáři čas na zákrok. Hráči s velmi razantní střelou jsou nebezpeční téměř ze všech pozic, úhlů, a to i z velké vzdálenosti. Na razanci se musí pracovat, technicky, ale i kondičně, posilováním svalů předloktí, tělesného jádra, zejména rotátorů trupu. Nejrychlejší střelu v současné NHL má bostonský Zdeno Chára 175 km/h, za ním se drží Shea Weber 170,5 km/h, za zmínku stojí i finský mladík Patrik Laine se 164 km/h.  

scoring under presureSKÓROVÁNÍ POD TLAKEM 

Skórování z různých pozic a úhlů pod tlakem v časoprostorovém presu je již konkrétní situací z utkání. Hráč musí být odolný a důrazný v koncovce právě v těchto těžkých podmínkách. Pokud hráče na tyto situace připravujeme v tréninku a je schopen je okamžitě použít v utkání! 

 

price goals chart insideUMĚNÍ PŘEKONAT BRANKÁŘE

V tréninku lze dělat vše téměř dokonale, ale v utkání do „všeho“ vstupují ještě další faktory, především psychika. Proti stojí konkrétní a často poslední protivník – brankář. Nejlepší střelci umějí své zakončení korigovat podle stylu chytání brankáře i jeho pohybu. V současnosti již gólmani tolik nevyjíždějí před brankoviště, neboť musí pokrýt nejen střelu, reagovat na případnou přihrávku do jiné pozice, ale i pokrýt dorážku. Brankáři jsou lépe připraveni na boční pohyb a v některých případech již nestojí kolmo ke střelci. V současném hokeji stoupá úspěšnost střelby s uměním clonit brankáři ve výhledu, kdy gólman střelu či přihrávku nemůže „číst“. Pokud hráč zakončuje z příčné přihrávky, která prochází podélnou osou z jedné poloviny hrací plochy do druhé, zvyšuje se šance na vstřelení branky až desetinásobně. Velmi efektivní bývá i tečování střely těsně před brankářem či enormní důraz v prostoru před brankou.  

 SKÓROVÁNÍ VE HŘE

pyramid

Když někdo dává branky všichni to vidí, málokdo si však dovede představit co je za tím práce. Samozřejmě můžeme vše v tréninku dělat izolovaně výborně, ale v utkání je třeba to vše skloubit, dále do této dovednosti vstupují ještě další důležité faktory, které jsou jiné než v tréninku a to především psychický faktor, nervozita, stres, ale i nasazování hráče do hry, spoluhráči, organizace hry, taktika, vývoj zápasu a mnoho dalších faktorů. Jsem přesvědčen, že pouze pečlivá denodenní práce po celou dobu kariéry může dát hráči excelentní dovednost ve střelbě. Je třeba intenzivně pracovat především v senzitivním období hráče a je nutné vytvořit správný základ. K tomu jsou třeba velmi dobří dovednostní trenéři, kteří tuto efektivní metodiku převedou do praxe. Je to oblast ve které spatřuji asi největší rezervy. Dopřejte si specializovaný střelecký camp s více trenéry, který zasahuje na jednotlivých stanovištích všechny části střelby s tlakem na dovednostní detail.  Ilustrativní fota: http://hockeylandcanada.com/www.nhl.czwww.nhl.com

PODPISJP

 

 

 

NABÍDKA VÝUKOVÝCH CAMPŮ CAMPŮ  ZDE

 

Seite 1 von 12

Kontakte

HOCKEY TALENT ACADEMY
Lipolec 14, 380 01 Dačice
Tschechische Republik

Handy: +420 702 131 647 - Informationen

Handy: +420 775 559 055 - Sporttraining